Guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že vyšší inflace potrvá déle, než ekonomové původně předpokládali. Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 %, na nejvyšší hodnotu od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině. Guvernér připustil, že inflace může vystoupat až na úrovně kolem 13% - 14% a že v tuzemské ekonomice sledujeme první příznaky stagflace.
VícePodle Citi nejsou ceny zlata tak vyšponované, jak by se někdo mohl domnívat. Podle jejího komoditního týmu dokonce roste pravděpodobnost jejich dalšího růstu, krátkodobá rally má nyní pravděpodobnost vyšší než 25 % (před pár týdny přitom byla na 5 %). A to i bez toho, aby se naplnila ta nejhorší očekávání.
Tvrdit na základě porovnání s předchozím býčím trhem v 70. letech, že se cena zlata vyšplhá na 5.000 dolarů za unci, je těžké. Cenu ale táhnou nahoru stejné faktory – klesající důvěra v peníze a jejich schopnost uchovat hodnotu a obavy z vývoje v globální ekonomice. Roste tak poptávka po zlatě, které je „konečnou globální rezervní měnou“.
V 70. letech klesla vnitřní hodnota dolaru kvůli přerušení jeho vazby na zlato v roce 1971. Byl ukončen brettonwoodský systém a pak přišla vysoká inflace let 1973 – 1980. Index spotřebitelských cen (CPI) ve Spojených státech v té době rostl průměrným tempem 9 % ročně. Dnes inflace problémem není, vliv kvantitativního uvolňování na hodnotu peněz je ale stejný. Skutečnou relativní hodnotu zlata a potenciál jeho dalšího růstu ukazuje další graf. Ten poměřuje hodnotu zlata k velikosti amerického peněžního agregátu M2.
Podle Citi tak současné nominální rekordy nevypadají nijak přemrštěně. Návrat do stejné situace, jaká panovala v 70. letech, by ale vyžadoval „výrazné zhoršení makroekonomického prostředí“. Za pozornost stojí i to, že cena zlata ve švýcarských francích se za posledních 15 měsíců téměř nezměnila. Zdroj: Patria.