Utřete se do zlatého toaleťáku aneb 10 zlatých kuriozit

S netradičními způsoby využití zlata se v posledních letech bez přehánění roztrhl pytel. Pokud se chcete inspirovat, nebo aspoň pobavit, přinášíme vám 10 kuriozit, které se týkají zlata i jeho zpracování.

Zlato za 6 milionů našel s detektorem

Jen detektor kovu stačil loni jednomu australskému hledači kovů k nálezu valounu zlata, který vážil neuvěřitelných 5,5 kilogramu. Hodnota jeho nálezu se tehdy pohybovala kolem 6 milionů korun.

1 unce za 38 hodin

Běžně je přitom k vytěžení 1 unce ryzího zlata potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1 400 galonů vody, 282 – 565 krychlových stop stlačeného vzduchu, spousta chemikálií a taková dávka elektřiny, se kterou by i velká domácnost vydržela 10 dní.

Tuny zlata v mobilech

Spousta zlata se každý rok „utopí“ v mobilních telefonech. Výrobci na ně v posledních letech spotřebují 27 tun zlata ročně.

Zpevněte si pokožku zlatem

Využití zlata je opravdu univerzální. Najdete ho třeba i v kosmetice. Jemné zlaté drátky se totiž používají pro zpevnění vytahané pokožky.

Čtvrttunová cihla

Jestli milujete investice do velkých zlatých cihel, obraťte se na japonskou firmu Mitsubishi. V roce 2005 nechala odlít cihlu dlouhou 45,5 centimetru, širokou 22,5 centimetru a vysokou 17 centimetrů. Domů byste si ji ale jen tak neodnesli. Tenhle „drobeček“ totiž váží 250 kilogramů. Větší „cihličku“ na světě zatím nenajdete.

Zlatá vana prý léčí

Ze zlata se samozřejmě vyrábějí i výrobky k běžné denní potřebě. Pokud byste se chtěli třeba umýt ve zlaté vaně, stačí si zaletět do Japonska. Najdete ji v jednom z tamních hotelů. Váží 150 kilogramů a je to asi největší zlatý předmět pro „běžné“ použití. A Japonci dokonce věří, že mytí v této vaně lidi uzdravuje a prodlužuje jim život.

Lamborghini za 140 milionů

Ideální kousek do sbírky všech milovníků aut připravil německý inženýr Robert Gülpen. Vyrobil totiž model sporťáku Lamborghini Aventador LP 700-4. Tahle „hračka“ v měřítku 1:8 vás přijde na zhruba 6 milionů – je totiž celá pokrytá zlatem. Pokud ale budete trpěliví, nemusíte mít jen pozlacený model. Gülpen chce totiž dát letos do aukce i celozlatou verzi. Stát má „jen“ kolem 140 milionů korun.

Pozlacené Apollo

S pozlacováním má zkušenosti i NASA. Zlatou fólií byl totiž potažený lunární modul kosmické lodi Apollo 11, která se do vesmíru vznesla 16. července 1969. Zlatá fólie měla posádku ochránit před radiací. A v současnosti na sobě zlatou membránu mají helmy pro astronauty. Má jejich oči ochránit před slunečním zářením.

Nejluxusnější utření

Tenké plátky zlata ale můžu najít využití i jinde. Třeba na záchodě. Rozhodně je o tom přesvědčená australská firma Toilet Paper Man, která umí ze zlata vyrobit i roličku toaletního papíru. Pokud si tedy chcete užít zlaté posezení na záchodě, připravte si přes 25 milionů korun.

Zlato bez zlata

Jednou z věcí, kde zlato skoro nenajdete, je paradoxně zlatá olympijská medaile. Zatímco ještě v roce 1912 dostali vítězové olympijských her ve Stockholmu medaile, které byly ze zlata celé, v současnosti získají vítězové olympiád v půlkilových medailích jen asi 6 gramů zlata.