Eichengreen: Dolar (a Spojené státy) blízko ztráty dominance, oslabí o 20 %

Pro porozumění budoucnosti dolaru potřebujeme pochopit jeho minulost. Jeho atraktivita je založena na hloubce trhů s dolarovými cennými papíry. Jejich velikost umožňuje dosáhnout úzkých nákupních a prodejních spreadů. K dispozici je obrovské množství derivátů, které umožňují zajištění proti riziku spojenému s pohybem kurzu dolaru. Dolar také stále představuje bezpečné útočiště, ke kterému se investoři obracejí při krizích, kdy tou nejcennější komoditou na trhu je likvidita. A dolar těží i z nedostatku alternativ. Země, které jsou považovány za stabilní, jsou příliš malé na to, aby jejich měny představovaly podstatnou část mezinárodních měnových rezerv.

To, co platilo v minulosti, ale nemusí platit v budoucnosti. Monopol dolaru podkopává technologický pokrok, který umožňuje porovnávat ceny v jednotlivých měnách v reálném čase. Stejně, jako je v současném světě prostor pro více než jeden operační systém osobních počítačů, je zde prostor pro více než jednu mezinárodní měnu. Brzy se objeví životaschopné alternativy ve formě eura a renminbi.

Američané podceňují zejména potenciál eura. Ale evropské vlády ho neopustily a budou dále pokračovat ve snižování deficitů a to razantněji, než tomu bude v USA. Dojde k vydání e-bondů, což položí základ pro integrovaný evropský trh s dluhopisy, který bude alternativou trhu s americkými vládními dluhopisy. A Čína postupuje rychle s internacionalizací renminbi, i když cesta k vybudování likvidního trhu a finančních instrumentů atraktivních pro zahraniční investory bude ještě dlouhá. Tvoří však součást čínské ekonomické strategie. Cílem vlády je do roku 2020 vytvořit ze Šanghaje prvotřídní finanční centrum. Na západě jsme Čínu v minulosti podceňovali, neměli bychom to dělat znovu.

A je tu i nebezpečí, že dolar ztratí svou pozici bezpečného útočiště. Americká vláda vždy splácela své závazky, nyní se ale federální dluh blíží hranici 75 % HDP a deficity v řádu bilionů dolarů se potáhnou daleko do budoucnosti. Jak se bude zvyšovat dluhová zátěž, budou se množit otázky, zda USA nepřikročí ke snížení zadlužení za pomoci inflace. Minimálně tak dojde k tomu, že dolar se bude o svou roli bezpečného útočiště dělit s jinými měnami.

Uvedený posun se projeví na měnových trzích, kde již nebude docházet k automatickému posílení dolaru při růstu volatility na trzích. Složitější život budou mít americké firmy, které doposud při většině transakcí používaly americkou měnu. To se ale změní a tyto firmy budou vystaveny měnovému riziku stejně jako jejich zahraniční konkurence. Naopak společnosti v Evropě a Číně to budou mít jednodušší, protože budou moci provádět více transakcí ve své vlastní měně. Vláda USA nebude schopna financovat své deficity tak levně jako doposud.

A Spojené státy nebudou schopny dosahovat tak velkého deficitu běžného účtu, protože jeho financování bude dražší. To bude znamenat potřebu zvýšení exportů založeném na zvýšení konkurenceschopnosti americké produkce. Dolar bude muset oslabit asi o 20 %. A protože ceny importů vzrostou, životní standard v USA klesne asi o 1,5 % HDP (225 miliard dolarů) Pohroma to není, ale Američané to v peněženkách pocítí. Nicméně to také znamená, že až příště budeme mít v USA realitní bublinu, nebudou nám ji pomáhat nafukovat Číňané.

Uvedené je výtahem z „Why the Dollar's Reign Is Near an End” od Barryho Eichengreena.

(Zdroj: WSJ)